Cílem naší cesty byly reliéfy u Kopicova statku, které v první polovině 20. století vytvořil lidový umělec Vojtěch Kopic. Inspiraci tehdy hledal ve starých bájích a pověstech a v historii českých zemí. Ve skalách jsme objevili Horymíra se Šemíkem, Mistra Jana Husa, sv. Cyrila a Metoděje, Karla IV., prezidenta Masaryka a spoustu dalších postav a také zvířat. Cestou jsme stihli navštívit i hrad Valdštejn, kde si holky a kluci nakoupili suvenýry a turistické vizitky. Na Valdštejně jsme potkali i družinu Surikat, která trávila víkend v Sedmihorkách.

Cestou zpět jsme hráli hry, trénovali orientaci a hledali skleněné korálky. Draci objevili Skálu všech dětí a hned na ní zkusili vyšplhat. Do skály je vytesaný hraniční kříž. Opodál se nachází jeskyně Skalní sklep, která také stála za prozkoumání. Pak nás už čekal výlukový autobus. Cesta domů nám rychle uběhla a než jsme se nadáli, byli jsme doma.

Za družinu Draků napsal Vlček

V letošním roce jsme si pro naše letní táborová dobrodružství vybrali nové tábořiště v Nekoři, které nám poskytli skauti z České Třebové. Tábořiště se nachází v Pardubickém kraji pod přehradou Pastviny, přímo u Divoké Orlice. Jelikož je nás ve středisku již mnoho, rozdělili jsme tábor na dva odlišné turnusy. V týdnu 1.-8.8. tábořila mladší část střediska (Benjamínci, Surikaty, Draci a Lišky), v dalším týdnu je vystřídali starší Zajíci, Dinosauři a Koťata.

Tábořiště bylo pěkné, mělo i své nedostatky, ale určitě se sem rádi někdy vrátíme. Divoká Orlice protékající přímo vedle stanů byla sice chladnější, ale v letošních vedrech přinesla skvělé osvěžení. Dováděli jsme v ní každý den. Majitelé tábořiště nám zapůjčili i kanoe, které byly další možností pro zábavu. Voda do tábořiště nebyla přivedená, proto jsme každý den museli několikrát vyrazit s kárkou k nedaleké pile a sami si ji dovézt. Záchody byli trochu méně komfortní, ale díky naší vynalézavosti jsme si je trochu upravili a sloužili dobře. Jeden mladší účastník dokonce pronesl větu: „Tábor je o přežití.“

Nyní se již můžete začíst do našich táborových dobrodružství:

První skupinu na místo dovezl autobus, od kterého jsme pokračovali pěšky z obce přes louku k tábořišti. Po zabydlení se Surikaty vydaly na první obchůzku na hráz velké pastvinské přehrady vytipovat nějakou pláž (na kterou stejně nedošlo, protože osvěžení v řece bylo blíže). Zbylé družiny se na hráz vydaly dalších dnech. Všichni tak mohli obdivovat obrovské kapry a další druhy ryb vyhřívající se u hladiny nad betonovým dílem.

Druhý den bylo chladnější počasí, a tak Surikaty a Benjamínci navštívili Letohrad. Na programu bylo Muzeum řemesel, cukrárna a zámecký park. V parku mohly děti vidět malé akvárium a také voliéru s papoušky. Poté nás čekala cesta busem do obce Pastviny a 4 km jsme šli po svých zpátky do tábora, akorát na večeři. Lišky si plnily bobříky, byla koupačka a Draci si začali plnit Tři bílé tesáky. Putovali krajinou pomocí mapy bez rady vedoucích. Do Letohradu se vydaly i Lišky poslední táborový den.

Další dny bylo opravdu veliké horko, proto jsme hrály hry s vodou, koupaly se, jezdili v proudu na nafukovacích matracích a na řadu se dostaly také zapůjčené kánoe, které poskytovaly skvělou zábavu všem dětem. Děkujeme Filipovi, který nám ukázal základní výcvik na vodě. Nechybělo ani tahání lodí proti proudu pomocí lana, které bylo často náročnější než samotné pádlování. V těchto dnech Draci pokračovali plněním dalšího tesáku – být sami v lese několik hodin. Také se držely oblíbené bobříky mlčení, které během tábora splnilo několik dětí. Nezapomínaly jsme ani na rukodělné činnosti, jako je výroba lapačů snů, pletení z paracordu či malování na kamínky. Poznávali jsme přírodu jak u vody (zkoumání bezobratlých živočichů pomocí síťky a lupy), tak i v lese (např. stavba domečků pro skřítky, hry v lese). V programu byla také jedna noční hra. Děti dobývaly tábořiště a chytali je tři obránci.

Během celého týdne se také družiny prostřídaly jak ve službě v táboře, tak ve vlajkové četě a nočních hlídkách. Pro pitnou vodu se chodilo asi 400 metrů s barely a kárkou. Také jsme zvládli k jedné večeři si udělat pizzu v malé peci a byla opravdu skvělá. Děti se zapojily do tvarování těsta a zdobení ingrediencemi. Několik dětí také stihlo dokončit své odborky. Ve středu nás v noci zastihla opravdu silná bouřka, která byla hodně hlučná. Déšť pokračoval až do rána, ale nebyl tak intenzivní.

Poslední táborový den byl ve znamení příprav na závěrečný slibový oheň. Lišky nařezaly klády na jednotlivá patra, ostatní družiny šly pro malé smrkové větvičky. Palivci si vyrobili pochodně z chroští a březové kůry. Večer už nás pak čekal slavnostní nástup se státní vlajkou u slibového ohně. Za zvuku písně „Červená se line záře“ se nechal oheň rozhořet. Poté vedoucí postupně odvedli každého slibujícího ke složení slibu vlčat a světlušek. Slib složilo celkem pět dětí. Součástí tohoto rituálu je také zpěv skautské hymny. K ohni se pak znovu smí až poté, co se pagoda rozpadne, a večer pak pokračuje jako klasický večerní táborák s kytarou a ukulele.

V sobotu už nás čekalo balení spacáků, karimatek a zavazadel a cesta na autobus, který dovezl šťastné děti zpátky k rodičům. Děkujeme skvělému týmu v kuchyni, zdravotnici (a taky vedoucí v jedné osobě) a našemu zásobovači, který denně dojížděl pro čerstvé pečivo a suroviny do kuchyně. Díky tomu se ostatní vedoucí mohli naplno věnovat dětem. Děkujeme také všem vedoucím za jejich čas a energii a rodičům za důvěru. Tábor utekl rychleji, než bychom chtěli, ale děti si z něj odvezly spoustu zážitků a vzpomínek.

Napsali Mišák a Léňa

Fotogalerie zde: (přístupové heslo na vyžádání u vedoucích)

https://eu.zonerama.com/SkautiKostelecnadLabem/Album/15978017?secret=PusvoRCa5jn5suyv589ckc46o

V sobotu 16. května se družina Surikat vydala do Mirákula. Počasí nám moc nepřálo, ale vůbec nám to nevadilo. Po 9. hodině už jsme seděli ve vlaku směr Milovice. Pršet postupně přestávalo, ale i tak jsme přijeli do mokrého a celkem prázdného Mirákula. Děti se vrhly na atrakce – podzemní tunely, skluzavku na velkých kruzích a obrovské houpačky. Jedna členka však asi desetkrát upadla na mokrém a kluzkém povrchu, a tak byly i desetkrát slzy, ale zdravotní služba nebyla třeba. Počasí se neustále zlepšovalo, trampolíny také uschly a tak výprava dopadla skvěle. Po šesti hodinách strávených v parku jsme se vydali domů.

Napsal Mišák.

Víkendovka draků

Víkend 13. – 14. 6. 2026 jsme si užili. Konečně nás vedoucí vyslyšeli a jeli jsme do zábavního parku Mirakulum. Následně jsme také mohli přespat v naší skautské klubovně. Když jsme dojeli do Mirakula, strhl se strašlivý slejvák. Naštěstí netrval dlouho, a tak jsme si mohli užít kolotoče, skluzavky a lezli jsme na takovou velkou pyramidu. Bylo to super. Pak jsme šli do obrovského bludiště, kde jsme se tak trochu ztratili. Museli jsme tam pak přelézt plot. A taky jsme byli v jeskyni, kde nás nějací lidé strašili. Docela nás překvapilo, že se staví nová horská dráha. A co se nám líbilo nejvíc? Obří houpačka s pneumatikou. Odpoledne jsme se vrátili do Kostelce a šli jsme si zaplavat do Labe. Kolem klubovny probíhala akce s vojenskými veterány a my jsme si v písku hrabali zákopy. Večer jsme měli ohýnek. Ten jsme zapálili asi až na dvacátou zápalku :-). A pak jsme si zase hráli na písku v dírách. Večer jako první usnula Vali. Ráno si nás po snídani vyzvedli rodiče.

Společně napsala družina Draků

Po nutné administrativě a společném nástupu se všechny družiny rozešly na svá startovní stanoviště označená písmeny A až J a mohla začít samotná soutěž. Během závodů čekalo na soutěžící celkem deset různorodých disciplín, které prověřily široké spektrum dovedností. Družiny musely prokázat své znalosti z oblasti poznávání přírody, fyzické zdatnosti, orientace v dopravě včetně vyhledávání vlakových spojů, praktických táborových dovedností (jako je vaření, logické myšlení, uzlování a stavba přístřešku) či poskytování první pomoci. Po cestě mezi stanovišti bylo velkým zážitkem vidět probíhající stádo asi 50 daňků.

Z celkového počtu 19 soutěžících družin se naši zástupci umístili velmi dobře. Draci obsadili celkové 8. místo, v kategorii vlčat to bylo konkrétně 6. místo se ziskem 186 bodů. Surikaty dosáhly celkového 9. místa se 182 body, což jim ale vyneslo skvělé 2. místo v kategorii světlušek.

Při čekání na vyhodnocení závodu si děti užily společné hry v lese a poznaly nové kamarády z ostatních středisek. Počasí nám celý den velmi přálo. Unavené, ale spokojené družiny se po náročném dni vydaly k autobusu a do Kostelce dorazily až v 19 hodin večer.

Napsal Mišák

Za 4. skautský oddíl napsal Vlček

Za 4. skautský oddíl napsal Vlček

Za 4. skautský oddíl napsal Vlček

V neděli 19. října jsme zažili nezapomenutelnou atmosféru na tradiční drakiádě 4. oddílu! Při krásném a větrném počasí jsme se sešli na místě, kde se na nebi roztančili barevní a elegantní draci. Dokonce i jeden obrovský, profesionální akrobatický drak. Rodiče opět přišli s množstvím domácích dobrot, které dodaly celé akci tu správnou chuť a teplo. Vedoucí se zase postarali o voňavý čaj, který všem zpříjemnil odpoledne. Akce se opravdu vydařila.

Za 4. oddíl napsal Mišák

Kostelecké skauty reprezentovaly družiny Zajíců, Lišek, Draků, Surikat a Benjamínků. Děti soutěžily v jednotlivých disciplínách jako je hod na koš, běh na 333 nebo 666 m, skok do dálky, opičí dráha, člunkový běh, skákání přes švihadlo. Nejzábavnější hra, ale byla týmová. Soutěž se jmenovala Kin-ball a mnozí ji hráli poprvé. Cílem bylo chytit obří míč, když Vás vyzvalo jiné družstvo a tím získat body. 

V mezidobí, kdy se sčítaly body a časy, nebo když už děti měly splněno, využily obě velké tělocvičny ke skákání, lezení, běhání, házení míče atd. Při jednotlivých disciplínách bylo vidět, že některé děti sportují pravidelně. Přesto ostatní děti to nevzdávaly a bojovaly až do konce. Cílem her bylo, aby děti byly v pohybu, naučily se spolupracovat v týmu a když už nemohly, tak aby našli ještě zbytek sil, což se povedlo. 

A jak to celé dopadlo? Všechny naše družiny se umístily na pěkných druhých nebo třetích místech. Někteří jednotlivci si došli pro diplom i v jednotlivých disciplínách. 

E.J.